V předchozích článcích jsem se zabývala tím, jak nás ovlivňují negativní myšlenkové smyčky a jak se tyto smyčky projevují energeticky v našem těle a okolí.
Nejdůležitější myšlenka z obou předchozích článků na toto téma je, že to, co si neustále opakujeme se stává naší realitou. A čím víc energie do toho vkládáme, tím více je naše vize silnejší.
Negativní tvrzení
Všechno, co začíná slovy “musím”, “měl/a bych”, “nemám”, “potřebuji”, “chybí mi”, “kdyby…”, atp. jsou negativní tvrzení. Můžeme je použít k vlastní sebereflexi a zjistit tak, co je potřeba v našem životě změnit. Nicméně pokud zůstaneme jen u potvrzování těchto slov, nikdy se nedočkáme pozitivního vyústění.
Změna přichází vždy zevnitř a až následně se projeví ve vnějším prostředí.
Pozn.: otázky jsou také tvrzení a mají stejnou energetickou sílu. Pokud se vám něco stane a vy si položíte otázku: ”Mám já tohle zapotřebí?”, prakticky říkáte: ”Tohle mám zapotřebí – tohle potřebuji.”
Výborná otázka v tomto kontextu je: ”Co jsem komu udělal/a?!” Když si ji položíte, zamyslete se nad odpovědí.
Zabývejte se ale spíše energetickou rovinou. Tedy – “Co jsem ke komu vyslal/a, že se mi to vrací tímto způsobem?” nebo “Co se odehrává uvnitř mě, že se to tímto způsobem projevuje venku?”
Proč toto znovu opakuji?
Abyste plně pochopili, jak využívat afirmace a pozitivní sebe-mluvu, je potřeba nejdříve pochopit celý princip.
Slova a myšlenky nesou energii, která je svým způsobem neutrální. Je to energie. Náš záměr a směřování je poté to, kam tuto energii sami vedeme.
Proto říkat, že je energie pozitivní nebo negativní není úplně přesné, nicméně je to rychlejší než říkat třeba “energie, která se projevuje způsobem, který je nám nepříjemný”.
Pokud se zaměřujeme na to, co nemáme, co nám chybí, co bychom chtěli, tak zcela jasně říkáme: “Jsem ten, kdo toto nemá. Kdo takový není.” A přesně to se následně projevuje fyzicky v našem životě.
Afirmace
Afirmace jsou vědomě opakovaná slova, kterými měníme své myšlení, názory, postoje, sebehodnocení a emoční prožívání událostí. Pozitivní afirmace jsou slova, která v nás vzbuzují příjemné pocity a tím také směřují energii k tomu, co se nám líbí.
Všimněte si, že je to vědomá praxe. Pokud by naše myšlenková smyčka byla přirozeně pozitivní, nepotřebovali bychom afirmace. Naše myšlenky by byly plné lásky, sebepřijetí a porozumění.
Místo vnitřního soudce, našeptávače a kritika bychom měli milující bytost, která nás podporuje, zklidňuje a na situace se dívá s pokorou a porozuměním.
Jenže to zpravidla není naše zkušenost.
Pokud ale dokážeme vnitřní monolog přetvořit na pozitivní, náš vnitřní svět se změní. A tato změna se také projeví ve vnější realitě.
Našim pozitivním myšlenkám ale musíme dát stejnou sílu, ne-li větší, než těm negativním.
Proč mají negativní myšlenky větší účinek než ty pozitivní?
Odpověď – nemají. Prakticky je rozdíl pouze v tom, že negativním myšlenkám přisuzujeme větší váhu – vysíláme mnohem více energie. Proč? Protože jsme tak naučení.
Nikdo nás nevedl k tomu, abychom poslouchali své srdce, řídili se intuicí a byli k ostatním empatičtí.
Místo toho jsme vedeni k tomu, abychom se chovali způsobem, který má předcházet “trestu”. A protože je tenhle způsob vnímání a chování hluboce zakořeněn uvnitř, přirozeně sledujeme spíše negativní věci.
Posuzujeme svět kolem sebe a také sami sebe z pozice ega. To znamená, hledáme to, co je špatně, abychom to mohli “opravit” nebo se tomu mohli vyhnout.
S tím úzce souvisí přetížení nervového systému. Jestliže jsme neustále ve výkonostním režimu a většina toho, co přijímáme, je negativní, naše tělo je stále ve stresu. A v takovém stavu přirozeně inklinujeme k tomu, že hledáme hrozby, místo toho, abychom se zaměřovali na pozitivní věci.
Přetížení nervového systému
Představte si, že jdete v noci po lese a slyšíte za sebou praskání větví, které se nápadně přibližuje. V takový moment pocítíte strach a vaše tělo bude automaticky reagovat buď útěkem, útokem, ztuhnutím nebo podlézáním “agresorovi”.
Vaše tělo situaci vyhodnotí jako životu nebezpečnou a i vaše vnímání se tak redukuje jen skenování prostředí, ve kterém se nachází něco potencionálně nebezpečného.
V takový moment si nebudete všímat toho, jak voní vzduch, jakou barvu má nebe a rozhodně si nebudete připadat šťastní a milovaní.
Tahle situace je sice příklad, jenže realita je taková, že v takovém přetížení jsme neustále. A už jsme si na to zvykli natolik, že nám to připadá normální.
Aby naše afirmace a pozitivní sebe-mluva mohly fungovat, je důležité neustále regulovat náš nervový systém – abychom vyšli z módu “přežívání”.
S tím také souvisí to, že pokud chceme učinit důležité životní rozhodnutí nebo jinou změnu, je moudré nedělat tak v momentě akutního stresu, protože je zcela logické, že pokud jsme smutní nebo naštvaní, naše automatická reakce bude např. potřeba útěku.
Náš nervový systém nám v takovou chvíli říká, že je v přetížení a potřebuje se zklidnit – to znamená, že hledá nejrychlejší možný způsob úniku ze situace, která byla spouštěčem.
Tedy – pokud to není životu ohrožující situace – na rozhodnutí vždy počkejte, až se zklidníte.
Jak poznáte, že je takové rozhodnutí správné? Pocítíte klid. Pokud je přítomna jakákoliv pochybnost nebo nepříjemná emoce, není na to ideální čas. Znamená to, že něco ještě nebylo dokončeno anebo rozhodnutí nepřichází ze Srdce.
Způsobům jak regulovat nervový systém se budu věnovat v samostatném článku.
Změna směru pozornosti
Vaše energie jde tam, kam jde vaše pozornost.
Teď se zamyslete, kolik negativních zpráv denně konzumujete. Čtete zprávy na internetu, díváte se na televizi, sledujete sociální sítě, díváte se na videa, vedete rozhovory v práci a mezi přáteli o tom, co se komu zase stalo…
Všechno tohle je přijímání negativní energie – blokování vaší vitální energie.
Když se k tomu přidá ještě váš vnitřní kritik a odsuzovač, myslím, že se nemůžete divit tomu, že se necítíte dobře.
Všechno, co vám neslouží k ničemu dobrému – tedy neposkytuje vám radost a klid, eliminujte.
Sociální sítě a média vytvářejí schválně dramatické podněty k tomu, abychom jim věnovali pozornost – naši energii. Nedávejte jim ji. Nechte si ji pro sebe.
Vaši pozornost veďte zpět k vám samotným.
Teď jsem si představila, jak jde někdo za svojí manželkou a řekne jí: “Musím tě eliminovat ze svého života, protože mi nepřinášíš radost a klid.” Uvědomte si ale, že v pernamentním přetížení i malá dávka něčeho navíc (třeba blbé poznámky nebo dalšího zaúkolování) způsobuje nepřiměřenou reakci. Ať už je to jen formou zahájení negativní myšlenkové smyčky nebo bezprostřední akce, která situaci jen zhoršuje – viz energetické pole.
Pozitivní obrat
Druhé a třetí cvičení z článku o negativních myšlenkových smyčkách, se vlastně zaměřuje na změnu pozornosti a vytváření pozitivních afirmací.
Jak vytvořit pozitivní afirmace
V momentě, kdy jste nikým nerušeni, si sedněte nebo lehněte a zklidněte váš nervový systém. Můžete si pustit uklidňující hudbu, řízenou meditaci, provádět jednoduché dechové cvičení, nebo se jednoduše zaměřte na vnímání vašeho těla. Co cítíte a kde.
Tohle pomůže nasměrovat energii zpět k vám.
Nejlépe lze toto praktikovat před spaním nebo ihned po ránu.
Jakmile pocítíte uvolnění, začněte pozorovat své myšlenky. Veďte je cíleně k tomu, o čem chcete přemýšlet – tedy pozitivní afirmace.
Představte si, jak vypadá váš ideální život – kdo jste, jak se chováte, co děláte během dne, s kým jste, kde jste, jak se cítíte. Zkuste si představit i ten nejmenší detail.
A všechno si to napište.
Cílem tohoto cvičení je to, abyste si navodili příjemné pocity, které jsou s tímto spojené – abyste cítili klid, radost a lásku.
Je dost pravděpodobné, že to nejdříve nepůjde snadno, protože se budou objevovat protichůdné myšlenky nebo reakce vašeho ega proč to a ono není možné, nebo proč to není pravda.
Pokud je tento odpor až moc silný, věnujte se sebereflexi. Anebo i přesto pokračujte.
Formulování afirmace
Propojení pozitivní afirmace s odpovídajícím pocitem, zajistí směřování vaší energie tam, kde je to pro vás prospěšné.
Vaše pozitivní afirmace by měly být konkrétní a uvěřitelné. Tzn. že existují důkazy o tom, že to tak je – vy sami je vytváříte, nepřicházejí z vnějšího okolí jako potvrzení.
Afirmace vždy vytváříme v přítomném čase a pozitivní formě.
“Jsem sebevědomý” VS “Nejsem stydlivý”
Negativní afirmace směřuje pozornost k tomu, co nemáme nebo nechceme – a přesně to roste, protože tam jde naše energie.
V případě “Nejsem stydlivý” zaměřujete vaši pozornost na stydlivost.
Jednoduchý příklad:
Jste žena s nadváhou a nelíbí se vám váš vzhled.
Afirmace typu – “Jsem štíhlá a krásná” je v takovém případě nesmyslná, protože to jsou jen prázdná slova.
V rámci cvičení si ale představte jaké to je, když se cítíte dobře ve svém těle. Jak sebe sama přijímáte, protože se milujete i přesto, že zrovna v tento moment nemáte ideální vzhled (pro vás). Představte si, jak si vybíráte krásné šaty a cítíte se sebevědomě. Jak jste sama pro sebe důležitá a staráte se o sebe. Co děláte proto, abyste se cítila lépe, zhubla pár kilo nebo se zlepšil váš fyzický vzhled.
Vaše pozitivní afirmace následně může vypadat třeba takto – “Jsem sama pro sebe na prvním místě a proto se o sebe starám jak nejlépe mohu.”
Aby pozitivní afirmace nezůstala jen ve sféře fantazie – tedy aby byla ukotvena v realitě, je potřeba tak následně konat. Tím, že se začnete chovat podle vaší afirmace zajistíte to, že váš mozek toto přijme jako pravdu.
V rámci hubnutí a vzhledu si tedy dále napíšete – “Co dělám prakticky, jak se o sebe starám?” A následně si napište vše, co odpovídá tomuto tvrzení.
Třeba – “Jím zdravá a vyvážená jídla, každý den jdu na rychlou procházku, chodím na lymfatické masáže, pravidelně chodím plavat, nejím sladké, pravidelně medituji a zklidňuji svůj nervový systém, kdykoliv je to možné, tak jedu na výlet, chodím ke kadeřnici..” atd.
Každý ať si najde to své.
A pak tak učiňte.
Čím častěji budete dělat něco pro sebe – nejlépe každý den alespoň jednu z vašich položek, tím více bude posílená vaše víra a tím více budete pociťovat pocity s tím spojené.
Ptejte se: “Co mohu dnes udělat pro sebe? Co potřebuji? Co by mi udělalo radost?” A udělejte to i přes vnitřní odpor – tedy když se vám nechce, protože neudělat něco je snažší.
Někdy potřebujeme pouze odpočívat. Jsou dny, kdy je to to nejlepší, co můžeme udělat. Ale ne vždy.
Pokud máte dostatek energie a řeknete si, že byste chtěli jít na dlouhou procházku se psem, tak tak udělejte. Věřte, že se budete cítit lépe, protože jste udělali něco pro sebe – posílili jste víru ve vaše schopnosti.
Když jdete na nákup, kupujte pouze potraviny, které odpovídají vaší afirmaci. Hledejte nové zdravé recepty, zajímejte se o výživovou hodnotu..
Není potřeba z toho dělat dogma. Když si zajdete na kávu a bude mít chuť na dortík, tak si ho dejte. A mějte z toho radost, vychutnejte si ho. Pokud ale do sebe každý den cpete sladkosti a tučná jídla, protože vám poskytují komfort, pak to není ideální cesta. Protože pak o sobě nemůžete tvrdit, že pro sebe děláte to nejlepší. Cítíte ten rozdíl?
A tohle lze samozřejmě uplatnit na jakoukoliv pozitivní afirmaci. Důležité je, aby byla konkrétní a aby možné podle ní jednat.
Když si řeknete:”Jsem nejlepší na světě!”, tak co to znamená? Vůbec nic.
Pokud si ale vytvoříte afirmaci: “Neustále se vzdělávám a zdokonaluji ve své práci.”, pak je to nejen uvěřitelné, ale i prakticky proveditelné. A to přesto, že nejspíš nebudete studovat 24 hodin denně. Budete to ale dělat natolik často, že se to stane vaší pravdou.
Všimejte si všech detailů, které vaše afirmace potvrzují. Když se na sebe podíváte do zrcadla, mluvte sami sebou jak někdo, kdo vás miluje – protože jste sami pro sebe na prvním místě.
Vaše afirmace si opakujte a připomínejte kdykoliv je to možné. Vaše vnímaní se postupně bude měnit. To znamená, že místo sledování hrozeb budete soustředit pozornost na příjemné věci.
Když už jsem zmiňovala ten příklad s hubnutím – tak to samé jsem aplikovala na sebe. Postupně jsem zhubla na svoji požadovanou váhu, což bylo 65 kg. Jenže pak jsem zjistila, že se mi líbí víc, když jsem “plnější”. Nyní mám zhruba 70 kg a naprosto mi to vyhovuje. Když někdo zmíní něco, co se týče tloušťky, tak to na mě nepůsobí jako spouštěč negativní smyčky, protože já jsem takhle spokojená. A pokud se to nelíbí někomu jinému, tak je to jeho věc. A to myslím vážně.
A to neznamená, že jsem se o sebe přestala starat – naopak.
Rovnováha mezi ženským a mužským aspektem
Proč je tak důležité podle afirmací jednat? Jak jsem psala výše, každou myšlenku, fantazii a nápad, je potřeba ukotvit v realitě.
Už jen to, že si ji napíšete na papír, je forma fyzické akce. Dáváte tak najevo, že je to pro vás důležité.
Ženský aspekt se vztahuje k horním čakrám – tedy srdeční čakře (láska, empatie, přijetí, přijímání), krční čakře (vyjadřování pravdy, autentický projev), a třetího oka (intuice, vhledy, nápady, vize).
V této sféře se nachází naše pozitivní afirmace – to, co si představujeme a co si opakujeme.
Mužský aspekt se vztahuje k dolním čakrám – tedy solar plexu (sebevědomí, vůle, síla, akce, dávání), sakrální čakře (vitální energie, kreativita) a kořenové čakře (ukotvení v hmotném světě, stabilita).
V této sféře se pak projevuje naše afirmace jako konání.
Jakmile jsou ženský a mužský aspekt v rovnováze, i my nacházíme vnitřní rovnováhu – korunní čakra je plně aktivní.
Pokud tíhneme pouze k fantazírování a nic neuděláme pro to, aby se naše vize uskutečnila, nemůžeme očekávat, že se něco změní.
Naopak pokud jen něco děláme, ale nevíme proč, protože nám chybí vize a intuitivní zamyšlení, pak jsme jako automatičtí roboti.
Pozitivní myšlenková smyčka
Z vašich afirmací můžete také vytvořit pozitivní myšlenkovou smyčku.
Kdykoliv je to možné, zklidněte se a znovu se odveďte do světa vašich pozitivních myšlenek. Uvidíte, že pokaždé, když to zkusíte, tak to půjde lépe.
Vaše pozitivní myšlenky začnou následně měnit také váš vnitřní tok energie a to se projeví i na celkovém energetickém poli.
To znamená, že si začnete všímat pozitivních změn i ve vašem okolí. Lidé na vás budou reagovat jinak.
Budete mít více energie a radost sami ze sebe.
Energie směřovaná dovnitř
Pozitivní afirmace lze uplatnit na jakoukoliv situaci, vztah nebo prostředí. Neznamená to ale, že se budete krmit falešnou pozitivitou.
Pokud je nějaká situace vyhrocená, nepříjemná nebo tragická, nesnažte se ji za každou cenu zhodnotit v pozitivech. Můžete na ni nahlížet neutrálně a svoji energii věnovat tomu, jak ji prožíváte.
Vaše afirmace bude vypadat třeba: ”Jsem pro sebe na prvním místě a proto si udržuji vnitřní klid. Můj vnitřní klid je pro mě teď nejdůležitější.”
A podle toho jednejte.
V momentě, kdy jste sami klidní, můžete být “užiteční” také pro ostatní. To znamená, že se můžete zaměřit na pozitivní afirmace týkající se situace a podle toho také volit vaše jednání.
Je to jako v letadle, když vám říkají, že nejdřív máte nasadit kyslíkovou masku sobě a až potom se věnovat dalším lidem. Nemůžete zachraňovat ostatní, pokud sami potřebujete pomoc.
Modlitby
Modlitby jsou zvláštní druh pozitivních afirmací. Jsou založené na víře ve vlastní vnitřní vedení a naše spojení se Zdrojem. Víra jako taková nemá nic společného s náboženstvím – nebo alespoň ne všemi náboženstvími.
A stejně tak modlitby.
Při slově modlitba si můžeme představit naši babičku, jak sedí u obrázku nějakého svatého a přeříkává otčenášek s růžencem v ruce. A není na tom nic špatného, nicméně to není to to, o čem mluvím.
Modlitba je vědomé žádání o pomoc – vizi – nápad – podporu – ochranu, apod. od duchovní bytosti.
Na základě toho, co je vám přirozené, můžete žádat podporu vašeho Vyššího já, Strážného anděla, jiného anděla, Boha, Zdroje, Vesmíru nebo třeba duše někoho blízkého.
Vaši modlitbu můžete formulovat třeba takto – “Ve jménu lásky vás žádám, ať ..(popis v pozitivní formě a přítomném okamžiku)… Ze srdce vám děkuji.”
Formulace je důležitá, protože se může projevit v doslovném smyslu.
Je však důležité mít na paměti, že duchovní bytosti nejsou džinové v lahvi. Náš 3D svět má svá fyzická omezení a navíc vše musí dávat smysl na duchovní rovině.
To říkám proto, že víra lidí často ztroskotá právě na tom, že i přesto, že se modlili, tak se stalo něco nepříjemného. Jenže třeba nevědí, že tato událost byla potřebná pro jejich vývoj anebo zamezila naopak nečemu ještě horšímu.
Možná si tedy říkáte, k čemu tedy je modlitba, když se stejně stane to, co se má stát a ne to co chci.
A je to to, co jsem psala hned na začátku – víra v nás samé a naše duchovní spojení se Zdrojem.
Dostávám se zde k tématu bílé a černé magie, o kterém jsem psala zde.
Představte si situaci, kdy jdete na pohovor.
Mohli byste žádat třeba: “Přeji si, ať mám tuto práci.” – jenže v tomto případě žádáme něco z pozice Ega. Chceme něco mít, protože si myslíme, že…
Naše formulace modlitby místo toho může být: ”Ze srdce žádám o podporu – ať jsem celou dobu v klidu, vystupuji sebevědomě, říkám vše jak nejlépe dokážu a výsledek pohovoru je to, co je pro mě nejlepší. Ze srdce vám děkuji.”
Pokud nás na místo nepřijmou, pak to bylo to nejlepší. O tom je víra. Nebudeme následně zpochybňovat výsledek. Ať se nám v danou chvíli líbí nebo ne.
Pokud navážeme s naší duchovní bytostí přímý vztah, můžeme požadovat odpovědi na otázky, indicie, synchronicity, symboly a jiné, které nás mohou pomoci nasměrovat na správnou cestu (cestu Srdce).
Odpovědi na naše požadavky se objeví vždy “nečekaně”, ve snu, během meditace a kdykoliv kdy je to potřeba (nastal správný čas).
Nelze je nutit nebo na ně čekat. Duchovní bytosti jsou moudré a vědí, kdy je potřeba zakročit. A je jen na nás, jestli si budeme těchto zpráv všímat.
Víra v duchovní podporu vám pomůže necítit se na všechno tak sami. Víte, že je zde někdo, na koho se můžete obrátit.
Když se vrátíme zpět k negativním myšlenkovým smyčkám, tak modlitba je to, co může smyčku zastavit.
Něco se stane a vy místo toho, abyste se v duchu začali rozčilovat, požádáte duchovní bytost o pomoc – abyste zůstali v klidu, vše se rychle vyřešilo, napadlo vás něco, co může pomoci, apod.
A co je zde konání? Že nebudete zpochybňovat vaši intuici a budete podle ní jednat. Pokud máte jít na schůzku a cítíte “špatný” pocit, pak tam nechoďte. Pokud k vám naopak přijde impuls něčeho kreativního, řiďte se podle něho.
A nezapomeňte vždy vyjádřit vděk a úctu.
Závěr
Afirmace fungují pokud jim dáváme svoji energii a pokud podle nich konáme. V opačném případě jsou to jen prázdná slova, která si můžeme opakovat donekonečna a nic se nezmění.
