Před nedávnem jsem se, nezávisle na sobě, bavila s několika lidmi na téma nory – tedy místa, kde může být člověk o samotě. Se svými myšlenkami, nikým nerušen. Přesně za tímto účelem jsem si postavila dřevěnou chatku v (našem) lese. Její stavba trvala poměrně dlouho, protože je postavená téměř výhradně z materiálů z druhé ruky. Tedy až na šrouby a barvu. Dřevo pochází buď ze stromu, do kterého uhodil blesk a rozlomil ho vejpůl, nebo z palet. Okna jsme našli „zapomenutá“ v roští. Někdo si předělával fasádu a zřejmě měnil i okna. Ta stará byla celá postříkaná bílou barvou a prostě je nechal u cesty. A ne, že by si…