Představte si, že se jednoho dne vzbudíte, jdete si uvařit kafe a zjistíte, že dveře na terasu jsou dokořán otevřené. Pak si všimnete, že jsou venku vaše věci – batoh, kabelka, peněženky… Tím začíná příběh o našem vykradení, který vlastně končí tím, proč jsem adoptovala psa (ten bude navazovat). A nebojte, mám v hlavě všechny příběhy, o kterých říkám, že je napíšu později – o nic nepřijdete. Po prvotním šoku a uvědomění, co se vlastně stalo, jsem šla prohledat dům. Všechny šuplíky a skříňky otevřené, věci vyházené – ano, toho jsem si všimla už předtím, ale hodlala jsem se rozčilovat až po kafi. Protože mě ani ve snu nenapadlo, že…