Dědu z Anglie – tedy otce mého tchána – jsem poznala zhruba před deseti lety, když k nám přijel na dovolenou. Byl to typický anglický gentleman, který by bez dokonale oholené tváře nevyšel ani před dům. Velkou část života prožil v Itálii. Po odchodu své manželky, tedy matky mého tchána, se odstěhoval zpět do rodné země a k nám už potom jezdil jen na dovolenou. Vždycky trval na tom, že chce chodit po restauracích, pít červené víno a vůbec si tak užívat la dolce vita. Hned první den své návštěvy nás zaúkoloval: museli jsme koupit toustovač a pomerančovou marmeládu. Byl to muž zvyku, takže k snídani nejedl nic jiného než…