Mám takové pravidlo – kdykoliv je nějaké zvíře v nouzi nebo přijde k nám domů, přijmu ho. Některá zvířata se u nás zastavila jen na skok, jiná zůstala. Díky tomu jsem měla 13 koček, slepici, málem několik mini kozlů a různá další zvířata… Vzpomněla jsem si, že když jsem ještě žila v údolí, v jednom malém městečku, potulní psi si zvykli na nás chodit zvonit. Vůbec nevím, jak to vzniklo.. ale vždycky jsem poznala, že je dole pes, podle toho, že se nikdo neozýval v kecafonu . Možná si pamatovali, že jsem jim vždycky dala najíst a pak je odvedla domů… nevím. Každopádně to byla sranda, protože se to dělo…