Ještě než se pustíme do tohoto tématu, ráda bych upozornila, že se celé téma váže k negativním vedlejším účinku rozšiřování vědomí doprovázeného aktivací Kundalini.
A také to, že se jedná o moji zkušenost s vlastní interpretací. Ačkoliv jednotlivé části mohou fungovat na univerzální úrovni, nejedná se o zjednodušené tvrzení. Mějte na paměti, že nejsem psycholog a ani nemám v úmyslu se jím stát.
Zároveň bych byla ráda, kdyby lidé nehledali nálepky a neztotožňovali se s duchovními procesy, pokud to není jejich případ.
Tento článek je pro lidi, kteří procházejí stejným nebo podobným procesem a hledají trochu porozumění.
Nepříjemné projevy doprovázející období Očistce
Když se mluví o spontánním duchovním probuzení, jednou z nejčastějších otázek bývá, jak zmírnit jeho nepříjemné projevy.
Pocity a emoce, které během tohoto procesu vyplouvají na povrch, mohou být velmi intenzivní a nepříjemné. Stejně tak i silné vlny energie, které člověk prožívá. Není výjimkou, že se objevují myšlenky na smrt nebo sebevraždu, ochromující strach, pocit ztráty orientace či neschopnost zvládat běžné každodenní situace.
Můžeme mít pocit, že nic nedává smysl nebo že vůbec nevíme, jak vyřešit problémy, které nás trápí.
Podle mé zkušenosti je nejdůležitější pochopit, co tuto vnitřní nerovnováhu způsobuje. Vnímám ji jako důsledek dlouhodobě potlačovaných emocí a životní síly nebo jako blokádu přirozeného toku energie v určitých částech těla. Jinými slovy – na některých místech je energie příliš mnoho, zatímco jinde naopak chybí.
Vsuvka – pokud jsou tyto myšlenky silné, přetrvávají nebo máte pocit, že byste podle nich mohli jednat, je důležité vyhledat odbornou pomoc. Duchovní zkušenost a péče o duševní zdraví se vzájemně nevylučují. To, co se zde popisuji, se vztahuje ke zkušenosti, kdy se cítíme zle, ale nejsme nebezpeční ani sobě ani svému okolí. Zároveň je ale třeba říct, že duchovní procesy nejsou většinou odborností přijímány, proto mohou být (a neříkám, že to tak je ve všech případech!) diagnostikovány jako duševní porucha.
Potlačování emocí
Když jsou emoce příliš silné nebo nepříjemné, naší přirozenou obranou bývá je potlačit nebo ignorovat a odvést pozornost k něčemu jinému.
To ale funguje jen krátkodobě. Pokud něco potlačujeme příliš dlouho, vnitřní tlak stále narůstá, až se nakonec všechno dostane na povrch s ještě větší silou.
Je to podobné, jako když zadržujete proud vody a nedovolíte mu volně téct. Co se stane, když tlak naroste a ventil se najednou otevře? Všechno se vyvalí ven.
Emoce přitom můžeme zpracovávat klidně a o samotě.
Pomáhá zapisovat si je do deníku, mluvit sami se sebou, jako bychom hovořili s člověkem, se kterým máme nevyřešený problém, napsat dopis a potom ho spálit, věnovat se arteterapii, fyzicky náročné práci, tanci, zpěvu nebo poslouchat hudbu, která nám pomůže uvolnit emoce a vyplakat se.
Není nutné kontaktovat lidi z minulosti (i přítomnosti), se kterými máme něco nedořešené. Jak jsem už psala, všechno lze vnímat jako energii. Pokud si danou situaci zpracujeme sami a dospějeme k odpuštění, energie mezi zúčastněnými lidmi se přirozeně promění. Někdy je tato změna viditelná téměř okamžitě, jindy druhý člověk prochází vlastním procesem a na naši proměnu zatím nijak nereaguje.
To nejdůležitější je, jak se cítíme my sami. Za reakce druhých lidí neneseme odpovědnost.
Například hněv může být velmi silným motorem změny.
Když přemýšlíme o tom, co se nám nelíbí a co chceme změnit, může se objevit intenzivní vlna vzteku vůči někomu nebo něčemu. Právě tehdy můžeme tuto energii využít tvořivým způsobem – nasměrovat ji k tomu, co si skutečně přejeme vytvořit nebo změnit.
Připomíná mi to rozdělávání ohně. Na začátku plamen hoří velmi intenzivně, ale postupně se uklidní. Aby oheň hořel rovnoměrně a dlouho, musíme do něj průběžně přikládat další dřevo. Vnímám to jako hezkou analogii tohoto procesu – oheň se rozhoří a může vše spálit, nebo také může poskytovat teplo.
Když už víme, co konkrétně se nám nelíbí, směřujme energie místo toho na to, co chceme. Pamatujte si totiž, že kam směřuje naše pozornost, tam jde energie. To znamená, že pokud se jen na něco nebo na někoho rozčilujeme, zavíráme sami sebe do smyčky opakujících se událostí, které potvrzují naše přesvědčení.
Použijte energii hněvu pro změnu.
Porozumění ostatních
Rozhovory s ostatními lidmi mohou do určité míry pomoci. Někdy máme štěstí a potkáme člověka, který nám nabídne nový pohled na situaci nebo nám pomůže lépe pochopit, co je pro nás skutečně důležité.
Zároveň je ale dobré počítat s tím, že pokud budete chtít s někým mluvit o svých duchovních zkušenostech, je dost možné, že vám nebude rozumět. Člověk, který nic podobného nezažil, si jen těžko dokáže představit, čím procházíte. Většina lidí se bude snažit vysvětlit vaši zkušenost prostřednictvím toho, co sami znají – svých vlastních zážitků, představ a řešení.
Jen málokdo bude mít osobní zkušenost s něčím podobným.
Hledejte proto odpovědi především sami v sobě. O těchto věcech mluvte tehdy, když je to opravdu potřeba – zejména s lidmi, kterých se daná situace přímo týká. Tím myslím třeba rodinu.
Tohle zmiňuji hlavně proto, že člověk, který něčím takovým prochází, se často cítí opuštěně. V ostatních nenechází oporu ani porozumění. Pamatujte si ale, že nejste sami. A že tato zkušenost přišla proto, že jste na ni připravení a máte všechny předpoklady ji zvládnout.
Odpojení od srdce
Pokud nepříjemné emoce a pocity přetrvávají příliš dlouho, můžeme se je pokusit úplně potlačit, jen abychom už necítili vůbec nic. Může jít o jednotlivé emoce, ale také o celý proces jako takový.
Myslím, že právě tímto směrem jsem směřovala ještě před příchodem temné noci duše. Jenže později se všechno změnilo. Ve vyšším stavu vědomí už pro mě takové „řešení“ přestalo fungovat.
Vyzkoušela jsem to několikrát.
Procházela jsem obdobími, kdy mi nic nedávalo smysl a dělo se tolik bolestných věcí, že jsem už nechtěla cítit vůbec nic.
Byla jsem několikrát přítomná procesu umírání nebo trávila čas s pozůstalými.
Mnoho lidí po podobné zkušenosti začne více oceňovat život, protože si uvědomí, jak je pomíjivý.
Já jsem to ale prožívala úplně opačně.
V postatě jsem jim záviděla, že mohou odejít, zatímco já musím zůstat. Nedokázala jsem vidět smysl v samotné fyzické existenci.
A tak jsem se pokusila od všeho odpojit.
Výsledek byl pokaždé stejný.
Krátký okamžik zdánlivého klidu, po kterém následovaly depresivní stavy, myšlenky na smrt a sebevraždu, pocit, že nic nemá smysl a že neexistuje jediný důvod žít dál. Vztek na všechny kolem i na sebe samu za to, že jsem se do této situace dostala. A k tomu ještě nesnesitelný vnitřní tlak.
Mimochodem, tímhle způsobem to u mně funguje i v případě negativních myšlenek. Jakmile se začnu zaobírat křivdami, odsuzuji nebo třeba nevěřím v pozitivní vyústění, cítím, jak se mi začne “zavírat” srdeční čakra, a pak následuje to, co popisuji v odstavci výše.
Energie, která nemůže volně proudit, se ve mně hromadí a způsobuje fyzickou bolest v různých částech těla. Cítit emocionální bolest nebo hluboký smutek, je proti tomuhle nic. Je to naprosto nesnesitelné. V takovém stavu nejsem schopná vůbec nic dělat, ani spát. A když se mi přece jen podaří usnout, přicházejí brutální noční můry.
Peklo na zemi. Doslova.
Dnes to vnímám tak, že je to okamžik, kdy nade mnou převezme vládu ego a hlas srdce je téměř úplně potlačený. Soustředím se jen na všechno, co je podle mě špatně, a přikládám tomu obrovský význam. Nedokážu nechat věci plynout ani věřit, že všechno, co se děje, má svůj smysl a pomáhá mi na mé vlastní cestě.
Když se to stane, musím se zastavit a začít svou pozornost znovu obracet k srdci.
A jak ukázaly moje opakované pokusy, není to vůbec jednoduché.
Možná je to ta nejtěžší část celého procesu.
Věřit, že všechno je v pořádku právě tak, jak je. Že nic nelze uspěchat. Že všechno se děje z nějakého hlubšího důvodu a že se nakonec vyřeší způsobem, který bude dávat smysl všem zúčastněným.
Odevzdat se životu místo toho, abychom se ho snažili neustále řídit.
Nechat věci plynout a zároveň mít pevnou víru. Ne v Boha, ale v to, že mě srdce vede správně.
Nahromaděná energie v jedné čakře
Druhým příkladem je situace, kdy se v určité oblasti nahromadí příliš mnoho energie. Může se to týkat spodních čaker, horních čaker nebo jen jednoho konkrétního energetického centra. Dobrým příkladem je sakrální čakra.
Sexuální energie
Energie sakrální čakry je v mnoha duchovních tradicích spojována se životní silou, a tím také s tvořivostí. Pokud jí energie nemůže volně proudit, může se to projevit nejen v oblasti sexuality, ale i v jakémkoli tvůrčím procesu. Člověk se stává příliš strnulým, obtížně hledá nová řešení a ztrácí schopnost přistupovat k životním situacím tvořivě.
Na druhou stranu, pokud se v této oblasti nahromadí příliš mnoho energie, může se naše pozornost začít soustředit téměř výhradně na sexuální uspokojení. Střídání sexuálních partnerů sice může na chvíli přinést pocit naplnění, ale zároveň je to cesta, která má i svou druhou stránku. Následná frustrace může být signálem, že svou tvořivou energii využíváme způsobem, který nás dlouhodobě nenaplňuje.
Nemyslím tím jen sexualitu samotnou, ale naše vztahy obecně.
Všimla jsem si, že lidé, kteří procházejí procesem rozšíření vědomí, často – možná dokonce vždy – postupně ztrácejí potřebu vyhledávat náhodné nebo nenaplňující vztahy. Místo toho je přirozeně přitahuje období celibátu nebo vztah výhradně s člověkem, se kterým cítí hlubší propojení.
A oboje je naprosto v pořádku.
Ráda bych zmínila ještě jednu věc.
Právě tato oblast bývá zdrojem velkého množství traumat a energetických bloků. Často jsou uložena velmi hluboko, protože patří k těm nejbolestivějším zkušenostem.
Nechci to příliš zobecňovat, ale domnívám se, že zejména ženy si nesou podobná zranění napříč generacemi. Mohou souviset s očekáváními ohledně vzhledu a ženského těla, se sexuálním obtěžováním, zneužíváním, znásilněním nebo i se zdánlivě „menšími“ situacemi, kdy žena svolí k něčemu, co ve skutečnosti nechce. Třeba k sexu s partnerem jen proto, aby měla doma klid.
Myslím si, že ani mužská sexuální traumata nejsou o nic jednodušší. Jen se o nich mluví mnohem méně a mohou mít jinou podobu.
Každá taková zkušenost v nás může zanechat hlubokou stopu. A s každou přibívající událostí se vrství jedna na druhou.
Sexuální energii lze podle mé zkušenosti využívat mnohem vědoměji. Má sloužit k hlubokému prožívání lásky a propojení mezi dvěma lidmi, případně k práci se sebou samým. V obou případech doporučuji techniky bílé tantry a práci s vnitřním dítětem.
Zároveň ji můžeme využít i tvořivě – nejen při vytváření vlastního života, ale také při uskutečňování nápadů, vizí a všeho, co chceme přivést na svět.
Sexuální energie je naše vitální energie.
Rovnováha mezi vnitřním mužem a vnitřní ženou
Když se energie hromadí především ve spodních nebo naopak v horních energetických centrech, může to ukazovat na nerovnováhu mezi naším vnitřním mužským a ženským principem (Anima a Animus).
Spodní energetická centra – kořenová, sakrální a čakra solar plexu – bývají spojována s mužskou energií. Ta souvisí se vztahem k hmotnému světu, schopností vydělávat peníze a vytvářet materiální jistoty, s disciplínou, ochranou, vnitřní silou, rozhodností, dáváním, ambicemi, životním postojem nebo schopností stanovovat a dodržovat pravidla.
Horní energetická centra – srdeční, krční, čakra třetího oka a korunní čakra (podle mé zkušenosti korunní čakra propojuje oba principy) – jsou naopak spojována s ženským principem. Ten představuje lásku, empatii, prožívání emocí, intuici, inspiraci, přijímání, schopnost vyjadřovat své pocity a také propojení s duchovní rovinou života.
Nezáleží přitom na tom, jestli jsme žena nebo muž. Každý z nás se může velmi snadno přiklonit více k jedné z těchto energií – to znamená, že vytvoří nerovnováhu mezi mužským a ženským principem.
Může se stát, že se celý náš život začne točit pouze kolem materiálních hodnot, práce a pocitu bezpečí. Nebo naopak sklouzneme výhradně k duchovnímu světu a začneme odmítat všechno, co nepovažujeme za dostatečně „duchovní“ – například vydělávání peněz nebo řešení běžných záležitostí, jako jsou úřady, povinnosti a každodenní život.
Podobných příkladů existuje mnoho a tomuto tématu bych se ráda věnovala podrobněji v samostatném článku. Tady jsem chtěla pouze nastínit základní princip.
Pokud na sobě podobnou nerovnováhu rozpoznáme, může být užitečné zamyslet se nad tím, která část naší osobnosti právě převládá a jak bychom mohli vědomě posílit tu druhou.
Fyzicky se to projevuje tak, že cítíme mnoho energie ve spodním čakrách nebo naopak v těch horních. Což samozřejmě narušuje běžný život. Buď cítíme těžkost a bolesti v dolních částech těla, nebo naopak trpíme bolestmi hlavy, rozostřeným viděním a nemožností se koncentrovat.
Jednotlivá energetická centra
Doporučuji se věnovat také poznávání jednotlivých energetických center a tomu, jak se může projevovat jejich zvýšená nebo naopak snížená aktivita.
Pokud máme pocit, že je energie v některé oblasti delší dobu zablokovaná (nemyslím tím několik minut nebo hodin, ale spíše dlouhodobější stav), může být užitečné zamyslet se nad tím, s jakým tématem dané energetické centrum souvisí a co by mohlo být příčinou této nerovnováhy.
Cvičení pro krční čakru
Příkladem může být krční čakra. Pokud cítíme tlak v krku, obtížně polykáme, máme slabý hlas nebo se nám špatně mluví, může to naznačovat (nejdříve samozřejmě vyloučíme zdravotní příčiny), že potřebujeme něco vyjádřit. Říct nahlas, co skutečně potřebujeme, co se nám líbí nebo nelíbí, případně otevřeně mluvit s člověkem, kterého se to týká.
Souvisí to také s vyjadřováním vlastní pravdy a projevováním se navenek.
Jedním z jednoduchých způsobů, jak toto vyzkoušet, je zpěv. Pokud dokážeme zpívat nahlas, uvolněně a s jistotou, může to být známkou toho, že energie v této oblasti proudí přirozeně. Kdy jste si naposledy zpívali?
Podobně může pomoci i obyčejné mluvení nahlas – vyslovit všechno, co máme na srdci, ať už sami pro sebe, nebo jako rozhovor s člověkem, kterému bychom to chtěli říct.
A je jedno, že u toho není. Toto cvičení nám může pomoci s odblokováním a třeba i s přípravou na samotný rozhovor – pokud je důležité jej provést fyzicky.
Zkuste mluvit nahlas a představovat si osobu, se kterou mluvíte. Ne jako rozhovor, ale váš monolog. Ze začátku si budete připadat směšně, nebo budete jen šeptat. Uvidíte, že čím více budete toto praktikovat, tím to bude snažší.
Zároveň bych ale znovu připomněla jednu věc.
Připomeňme si, že všechno je energie.
V tomto smyslu, pokud na někoho křičíme, nadáváme mu nebo ho obviňujeme – stejně jako když to děláme sami sobě – vysíláme velice intenzivní energii. A je jedno, že daný člověk není fyzicky přítomný. Energetické pole se neváže na čas ani prostor. Tento člověk proto může tuto energii vnímat na určité úrovni (podle míry jeho uvědomění) jako nepříjemnou a podle toho také reagovat.
Jestliže tedy v duchu nebo pro sebe někomu nadáváte, nedivte se potom, že je onen člověk podrážděný a nechová se k vám hezky. On sám třeba ani neví, proč to dělá. Odráží vám to, co k němu (nebo obecně) vysíláte.
Učte se vyjadřovat všechno, co potřebujete, klidně, jasně a bez obviňování nebo urážek.
Někdy během toho totiž zjistíte, že problém nemusí být nutně v daném člověku, nebo v tom co dělá. Jeho chování se může dotýkat nějakého vašeho Stínu.
Podobné věci prožívám velmi intenzivně, mohu tedy popsat i opačnou situaci. Tedy jak se to projevuje, pokud toto někdo dělá vám.
Stalo se mi několikrát, s jinými lidmi, že jsem cítila jejich hněv vůči mé osobě. Ať už byl důvod jakýkoliv, nebylo to nijak příjemné. V případě, že jsem byla ve fyzické přítomnosti této osoby, projevovalo se to jako napětí. Když jsem se do toho nechala “vtáhnout”, začala jsem být sama podrážděná a vznětlivá.
Když si se mnou někdo „vyřizoval účty“ jen ve svých myšlenkách, cítila jsem silnou bolest v oblasti solar plexu a následně i výraznou aktivitu krční čakry. Někdy byla tak intenzivní, že mě začalo bolet v krku, jako bych měla angínu. Nemohla jsem mluvit, jen chraptět. Bylo mi nevolno a celkově jsem se cítila velmi špatně. A později jsem si ověřila, že to nebyla jen moje doměnka.
Samozřejmě, pokud nás bolí v krku, neznamená to automaticky, že nám někdo nadává.
Při sebereflexi a zkoumání toho, proč nám vlastně něco vadí, si můžeme mnohem lépe uvědomit svoji vlastní hodnotu a nastavit zdravé hranice.
Velmi často jde o témata, která se v našem životě opakují už dlouhou dobu. Místo abychom se za sebe postavili, znovu a znovu je přehlížíme. A mlčíme.
Někteří lidé, a je jich mnoho, to dělají tak, že celou dobu mlčí a pak prostě vybuchnou a začnou řvát. Z jednoho extrému do druhého. Pokud je to váš případ, začněte s cvíčením hlasitého monologu.
V neposlední řadě je také dobré zmínit, že to samozřejmě funguje i v případě pozitivních slov. To znamená, pokud takto k někomu vysíláme energii v podobě milých, oceňujících a láskyplných slov, ten člověk to cítí. Samozřejmě, pokud jsou myšlena upřímně.
Může se zklidnit, změnit svůj postoj nebo si třeba uvědomit, jak jste pro něho důležití. V rámci předchozího cvíčení můžete tedy nejdřív vyjádřit, co se vám nelíbí a pak se přesunout na to, co oceňujete nebo byste chtěli.
Podobným způsobem lze postupovat po všech čakrách.
V tomto článku jsem popsala možné příčiny negativních vedlejších efektů duchovního probuzení. V následujícím článku se zaměříme na jejich předcházení. Přečíst si ho můžete zde.